Pamětihodnosti a historie
- Podrobnosti
- Zveřejněno 10. 1. 2011 22:17
- Zobrazeno: 4882
V návsi stojící kaple, zasvěcená mučedníkům Janu a Pavlu, patronům počasí, byla postavena roku 1756. Bylo povoleno v ní sloužit dvě mše sváté ročně. V současné době se slouží jedna mše a to na místní pouť o poslední červnovou neděli (neděli po svátku Jana a Pavla). V roce 1846 byla kaple sv. Jana a Pavla nákladem 300 zl. opravena. Další oprava byla provedena na náklady obce r. 1933-35. V roce 1934 byl péčí místních spolků a pozůstalých v obci postaven před kaplí sv. Jana a Pavla pomník padlým v letech 1914 -1918. Poslední celková oprava včetně krytiny, oplocení, vybudování přístupového chodníku a zavedení el. energie s patřičným osvětlením, byla provedena v roce 1994 nákladem 200.000,- Kč z rozpočtu obce. Na místní pouť byla kaple slavnostně vysvěcena Mgr. Karlem Otčenáškem biskupem Královehradecké diecéze.
Naproti kapli v návsi je památný kříž s nápisem A 1793-1899, opraven byl v r. 1927, naposledy pak v r. 1994.
Před bývalými statky čp. 1 a čp. 2 je postavena na podstavci socha Panny Marie s nápisem: Ku cti a chvále Boží dali postaviti Václav a Anna Hylákovi r. 1876, oprava provedena v r. 1927 a 1994.
Nad obcí Polom a nad Hájkem (místní část obce), směrem k Sopotnici se táhne hustý les zvaný "Černý les ". Uprostřed lesa stával mocný buk, u kterého se dříve scházívala panská společnost na lovu, zvlášť paní hraběnka Žofie tam ráda docházela. Vichřice buk vyvrátila a na tom místě je postaven pomník s nápisem: Zde stával Žofin buk 27 .Nm. 1888.
Asi dvacet minut chůze od obce Polom je osada Hájek s pěkným Barokním loveckým zámečkem z r. 1775 knížete Františka Oldřicha Kinského a kapličkou vysvěcenou biskupem Kašparem z Hradce Králové (pozdější arcibiskup Pražský) roku 1927 svaté Justině a svatému Teodolikovi.
Turistické trasy vedoucí přes obec:
Žlutá: Z Potštejna přes Proruby, Polom, Sopotnici, Českou Rybnou k Popluží (u Žamberka).
Zelená: Z Potštejna přes Modlivý důl na Polom a dále přes Hájek Malou a Velkou Skrovnici do Brandýsa nad Orlicí.
V obci není ubytování, k občerstvení a nákupu slouží během týdne prodejna a restaurace.
Osada Hájek
Osada vznikla na ve 2. polovině 17. století. Poprvé se připomíná v roce 1692, kdy byla přifařena k nově zřízené faře na Sudslavi. Její majitelkou byla tehdy Eleonora Terezie Ugartová. V roce 1756 získal Hájek majitel Chocně František Oldřich Kinský. Tento majitel si Hájek velmi oblíbil a v roce 1773 tu zbudoval nevelký lovecký zámek. Vzhledem k tomu, že vodní pramen v Hájku byl považován za léčivý, zřídil zde ve stejné době i lázně a nad pramenem nechal postavit pozdně barokní kapličku sv. Pantaleona. Po smrti Františka Oldřicha v roce 1792 další majitelé (od roku 1812 příslušníci kostelecké větve rodu Kinských, jejímž zakladatelem byl Josef Kinský) již neměli o Hájek tak veliký zájem. Ve 2. polovině 60. let 19. století za Bedřicha Kinského byla zbořena lázeňská budova a barokní kaple byla nahrazena pseudogotickou. Bylo změněno i její zasvěcení - Panně Marii a zámeček byl v roce 1870 přestavěn na myslivnu. Majetkem kostelecké větve Kinských zůstal až do roku 1948, kdy byl spolu s lesy kosteleckého velkostatku znárodněn. Byl využíván národním podnikem Východočeské státní lesy. V roce 1992 byl v rámci restituce spolu s okolními lesy vrácen Josefu Kinskému. Dnes slouží potřebám Kinského lesní správy. Zámeček byl postaven na terase jižního svahu příjemného údolíčka. Patrové obdélníkové stavby s lehce čtvrtkruhově vybranými nárožími dodává kultivovaný vzhled souměrně řešená, jednoduše členěná hlavní fasáda, k níž vystupuje od kapličky dlouhé přímé schodiště.
Působivost architektury, jen v ploše členěné mezi patrovou římsou, umocňuje mansardová šindelová střecha, posazená na drobně profilovanou hlavní římsu. Zevnějšku odpovídá i přehledná dvoutraktová dispozice s příčně položenou chodbou, na jejímž konci bývala černá kuchyň, jediná klenutá prostírka. V patře se zčásti zachovaly klasicistní dveře, i krov je původní, se stojatou stolicí. K pozdějším úpravám z doby kolem roku 1870 patří proražení chodby skrze zmíněnou černou kuchyň, zřízení sklípku v severozápadní části, na severu přistavěná pavláčka se záchodem a zejména velký přízemní východní přístavek chlévů a stájí. Pseudoslohová kaplička vlevo pod schodištím je obdélná s trojbokým závěrem, nad vchodem má zvoničku a uvnitř křížovou a trojdílnou klenbu se štukovými žebírky na hranách. Čerpáno z knihy: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou
Počet obyvatel a domů v obci podle výsledků sčítání od roku 1869
- Podrobnosti
- Zveřejněno 17. 4. 2011 9:53
- Zobrazeno: 6711
Počet obyvatel a domů v obci podle výsledků sčítání od roku 1869
Sčítání v roce | Počet obyvatel [1] | Počet domů [2] |
1869 | 398 | 61 |
1880 | 403 | 63 |
1890 | 342 | 61 |
1900 | 306 | 65 |
1910 | 280 | 60 |
1921 | 252 | 60 |
1930 | 254 | 60 |
1950 | 180 | 63 |
1961 | 200 | 53 |
1970 | 157 | 48 |
1980 | 122 | 36 |
1991 | 95 | 54 |
2001 | 113 | 51 |
Poznámky
Počet obyvatel
1869 - obyvatelstvo přítomné civilní
1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné
1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu)
2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) Počet domů
1869 až 1950 - celkový počet domů
1961 až 1980 - počet domů trvale obydlených
1991 a 2001 - celkový počet domů
Krátce o obci
- Podrobnosti
- Zveřejněno 9. 1. 2011 21:00
- Zobrazeno: 4998
Obec Polom leží v jihovýchodní části okresu Rychnov nad Kněžnou na hranici s okresem Ústí nad Orlicí na rozhraní kraje Hradeckého a Pardubického.
Správně patří do spádové oblasti města s pověřeným úřadem III.stupně Rychnov nad Kněžnou. V blízké vzdálenosti se nacházejí i další významné sídelní jednotky - Potštejn, Doudleby a Kostelec nad Orlicí. V Pardubickém kraji pak města Brandýs nad Orlicí a Choceň. Tato sídla plní spolu se sousední obcí Lhoty u Potštejna hlavní roli pří zajištění základního i vyššího občanského vybavení pro obyvatele Polomi a rozšiřují pro ně nabídku pracovních příležitostí.
Obec si z hospodářského hlediska dosud zachovala zemědělský charakter. Dopravní obsluhu obce Polom zajišťuje pouze silniční doprava, leží jihozápadně od trasy silnice 1/14 Rychnov n. Kn. - Potštejn - Ústí nad Orlicí , východně od silnice 11/316 Kostelec n. O. - Svídnice - Běstovice a severně od silnice II / 312 Žamberk - České Libchavy - Choceň. Na tyto komunikace je obec napojena silnicí Chleny - Lhoty u Potštejna - Velká Skrovnice a Nové Litice - Proruby - Polom. Nejbližší železniční stanice je na trati 021 Týniště n.O. - Hanušovice v Potštejně nebo Sopotnici.
Územím probíhají dvě značené turistické trasy:
• žlutá vede ze Sopotnice přes Černý les, Polom, Proruby do Potštejna
• zelená vychází z Potštejna přes Homolku, Modlivý důl, Polom, Hájek dále jižním směrem Jiskrovým údolím až do Brandýsa nad Orlicí.
V okolí obce je zachováno kvalitní přírodní prostředí, severně od Polomi podél toku Divoké Orlice probíhá Přírodní park Orlice a území obce sousedí s přírodní rezervací Modlivý důl.
Poplatky za vodu
- Podrobnosti
- Zveřejněno 4. 1. 2011 22:20
- Zobrazeno: 4605
* Občan: 22,- Kč/m3 za rok 2024
* Poznámka k variabilnímu symbolu: Místo XXX dosaďte číslo popisné Vaší nemovitosti.
Příklad: Nemovitost 34 bude mít variabilní symbol: 342024
* Ve zprávě pro příjemce uveďte Vaše jméno a účel platby